Historie Moderní gymnastiky
Moderní gymnastika je postavena na myšlenkách I. G. Noverra (1722-1810), Francois Delsarta (1811-1871) a R. Boda (1881), kteří věřili ve vyjádření pocitů a myšlenek skrze pohyby lidského těla. Peter Henry Ling v 19. století tuto myšlenku propracoval a tak vznikl Švédský systém volných cvičení. O další rozšíření se zasloužila Catherine E. Beecherová, která v roce 1837 založila Západní Ženský Institut v Ohiu. V jejím gymnastickém programu zvaném půvab bez tance, předváděli mladé ženy pohyby na hudbu.
V roce 1880 Švýcar Emil Dalcroze rozvinul eurytmiku brzy poté George Demeny z Francie vytvořil cvičení k hudbě, která byla navržena ke zvýšení ladnosti pohybů, větší ohebnosti těla a dobrému postoji. Všechny tyto styly byly okolo roku 1900 zkombinovány do Švédské školy moderní gymnastiky a později do ní byli přidány i taneční prvky z Finska. V této době Estonka Ernest Idla definovala míru obtížnosti pro každý pohyb. V roce 1929 založil Henrich Medau v Berlíně školu pro trénink gymnastů v moderní gymnastice a rozšíření použití cvičebních pomůcek.
FIG uznala tuto disciplínu v roce 1961. První Světové šampionáty pro individuální gymnasty se konaly v roce 1963 v Budapešti, první skupinové mistrovství světa se konalo v Kodani roku 1967. Na program Olympijských Her byla moderní gymnastika zařazena v Los Angeles roku 1984.